piatok 30. januára 2015

Jakub Vaníček: Bomba nastražená na podvozku

V časopise Psí víno 70 vyšla recenzia Jakuba Vaníčka na zbierku Poetika ataku: "Já, Jakub Vaníček, tímto prohlašuji, že jsem po několik let nevzal do ruky jedinou knihu žijícího slovenského autora. Dále, že slovenská literatura byla mi vždy jen sbírkou několika známých jmen a jejich notoricky provařených titulů. – Je-li na tom někdo podobně, nechť svou pozornost upře na dílo Michala Rehúše. 
Michal Rehúš, průvodce, nedávno vydal svou druhou sbírku, nazvanou Poetika ataku. Její obsah se nijak nebrání konceptu, naopak, s konceptem pracuje a explicitně jej využívá. Je tedy možno prohlásit, že Michal Rehúš patří mezi ty autory, kteří se rozhodli dělat věci experimentálně, jak se sluší a patří v době neustálého průzkumu estetických, anebo obecněji kulturních hodnot. Sejde na tom? Nikoli. Důležitý je totiž fakt, že sbírku Michala Rehúše nemusíme číst ani tak pro koncept samotný, jako spíš kvůli světu, který na jejích stránkách vyvstává.
Neví-li někdo, co je to literární provoz, do jak obludných rozměrů se může roztáhnout ono neutuchající dění literární produkce, čeho všeho jsou schopni autoři a lidé v literatuře činní (akademici, nakladatelé atd.), nezná-li někdo – tak jako já – situaci na Slovensku, pak bude jistě Poetikou ataku zaskočen. Třebas takový text Čierná kronika, jenž je vlastně pouhým výčtem jmen autorů a dat jejich veřejných vystoupení, mu nejspíš neřekne nic jiného, než že situace dosáhla krajních mezí a že dál už to takhle určitě nepůjde. Podobně funguje i Rodovo orientovaná kritika, tvořená opět výčtem, tentokrát ale už poněkud srozumitelnějším a nám vlastně docela známým: „rebro o farkasovej / farkasova o rebrovi“ (…) rebro o bodnarovej / farkasova o bodnarovej (...)“. Opět zneklidňující, vzrušující, snad i burcující souvislosti. Neznáte jména? Nevadí, princip postačí, princip se totiž může prokopírovat, stačí jen obměnit jména. Sláva konceptům! Rehúš ale umí už tak dosti napjatou situaci ještě vyostřit, viz Tisov prejav v Holíči už v predaji („v unikátnych básnických interpretáciách súčasných
slovenských básníkov Mariána Grupača, Borisa Brendzu a Michala Badína“). Kde to jsme, přátelé? Kdo se zbláznil? Michal Rehúš, průvodce, nás tahá za nos? Anebo konečně nachází způsob, jakým může básník referovat o druhých básnících, aniž by mu někdo mohl vyčítat, že prostřednictvím kritiky nakonec stejně jen vnucuje vlastní poetiku?
Určitý pocit úlevy od podobných otázek vyvolává třetí oddíl knihy. Zde už žádný Hochel, žádná Haugová, Abelová, Šulej, Feldek, žádný Litfond ani FRA, zde jen sarkastické střely namířené do srdce Poezie: Slovník súčasnej slovenskej spirituálnej a reflexívnej lyriky. A ve slovníku hesla jako např. Chuck Norris, včetně ukázky z básně R. Tomáša. Nebo Exkrement, pozri aj hovno. – To všechno jsou věci psané s jistotou střelce, který nemůže minout.
Jenže ať se nám to líbí, nebo nikoli, zásadní je otázka položená na s. 56: „A čo na to hovoria Brendza a Hochel? vedia o tom?“
Michala Rehúše musí na Slovensku milovat, jak nakonec dokládají tři texty tištěné na zadní obálce Poetiky ataku. Dvojnásobně by to mohlo platit i u nás, zvláště pak pro ty, kteří si už celá leta neúnavně naříkají, že se v kraji neurodil Kritik, že chybí reflexe atd. – Tady ho máte i s metodou! A že je snad příliš ironický? No, jak se zdá, ani na u nás, ani na Slovensku žádný jiný nástroj než ironie asi nemůže správně fungovat.
Rád bych ovšem Michala Rehúše, průvodce, upozornil, že jeho Vyhlásenie o výstupení zo slovenskej literatúry považuju za vyřízenou záležitost. Jakékoli úhybné manévry, o něž se pokusil v textu Implikácia, není možné brát vůbec vážně. Hračičkování s veršíky je u autora jeho typu zcela nesmyslné, asi jako kdyby se zítra usadil v grantové komisi a všechny dotace přihrál nebohému Šimkovi."

Matúš Mikšík: Čo som prečítal v roku 2014

Matúš Mikšík na svojom blogu zverejnil zoznam kníh, ktoré prečítal v roku 2014. Zmieňuje sa aj o Poetike ataku: "Michal Rehúš – Poetika ataku (B): no, smial som sa... veľmi... ale ono to je asi tým, že už viem, kto je kto a niektoré situácie poznám... taktiež (ako Šimek) je to asi len na jedno prečítanie – ale na to jedno prečítanie to účel splnilo"

Mirka Ábelová: Kniha roka

V časopise .týždeň 50/2014 a v denníku Pravda z 19. decembra 2014 boli uverejnené ankety Kniha roka. Mirka Ábelová v oboch anketách uviedla Poetiku ataku s nasledujúcim zdôvodnením: "Rehúš si zvolil výborný koncept. Celé dokopy to funguje. Ironizuje a robí si srandu z našej malej literárnej scény a vzťahov v nej (áno, aj zo mňa), robí to originálne, zábavne a s nadhľadom. Knižka možno naštvala polku literárnej obce, ale mne sa veľmi páčila."